Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 9 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Způsob stravování, nakupování a chování české společnosti vzhledem k životnímu prostředí – Potraviny 2022
Hanzlová, Radka
Do speciálního výzkumu Potraviny 2022 jsme zařadili i několik otázek týkajících se šetrného chování k životnímu prostředí v souvislosti s nakupováním potravin nebo způsobu stravování. Pro českou veřejnost je při nakupování potravin jednoznačně nejdůležitější cena a následně složení, naopak nejméně důležitý je obalový materiál. Téměř tři pětiny (58 %) dotázaných alespoň občas kompostují. Mezi nejvíce používané metody patří kompostování na zahradě a hnědé popelnice (tzv. kompostejnery).\nBiopotraviny alespoň občas nakupuje necelá čtvrtina (23 %) respondentů, což je v porovnání s rokem 2021 pokles o 10 procentních bodů.\nZ prospěšných aktivit pro životní prostředí si lidé v ČR nejčastěji na nákup nosí vlastní tašku a ve své domácností třídí běžný odpad. Naopak nejméně často nakupují zeleninu a ovoce do tzv. „nekonečných sáčků“ a omezují jízdy autem.
Česká veřejnost o třídění bioodpadu a kompostování – Potraviny 2021
Hanzlová, Radka
Ve speciálním výzkumu Potraviny 2021 jsme se věnovali také tématu třídění bioodpadu a kompostování. Téměř tři čtvrtiny českých domácností alespoň někdy třídí bioodpad (32 % vždy, 24 % občas, 17 % výjimečně) a jen necelá čtvrtina (24 %) to nedělá nikdy. Nejčastějšími způsoby pro třídění bioodpadu je v českých domácnostech kompostování na zahradě (43 %) nebo využívání hnědé popelnice (36 %). Téměř polovina (49 %) respondentů využívá alespoň občas pro pěstování rostlin substrát z kompostu a necelá třetina (31 %) pak komerčně dostupný kompost.
Studie složení a produkce domovních odpadů v ČR
Šmíd, Jakub ; Benešová, Libuše (vedoucí práce) ; Kotoulová, Zdenka (oponent)
V mnoha zemích jsou stanoveny cíle pro nakládání s komunálním odpadem, jeho opětovného využití a snížení množství ukládaného na skládky. Pro vývoj efektivních strategií je nutná znalost spolehlivých informací o složení všech složek komunálního odpadu. V současnosti se však ve většině evropských zemí a zbytku světa používají různé metody pro analýzu skladby odpadů, jež se značně liší nejen svým rozsahem, ale také zaměřením. V rámci této práce byl proveden výzkum celkové produkce odpadů v domácnostech s důrazem na bioodpad, za použití nové metody výzkumu. Byla při něm zjišťována produkce bez ohledu na pozdější způsob nakládání. Tento výzkum byl doplněn dotazníkovým průzkum zaměřeným na nakládání s domovním odpadem. Výsledky výzkumu ukázaly, že průměrné zastoupení jednotlivých složek v domovním odpadu činí pro papír 25%, plasty 7%, sklo 12%, kov 2%, bioodpad 28%, odpad živočišného původu 10%, jiný odpad 16% a pro nebezpečný odpad 1%. Nebylo také zjištěno, že by se produkce jednotlivých složek domovního odpadu významně odlišovala mezi různými typy zástaveb a nebyly neprokázány významné závislosti produkce odpadů na počtu členů v domácnosti. Z výsledků výzkumu vyplývá, že pokud bude prováděn oddělený sběr bioodpadu s jeho dalším využitím a také oddělený sběr tříděných složek odpadu může být dosaženo...
Vliv technologie kompostování v městské kompostárně na kvalitu produktu
BARTUNĚK, David
Diplomová práce se zabývá zpracováním bioodpadu v kompostárnách na území České republiky se zaměřením na kvalitu výsledného kompostu. V roce 2016 bylo na území ČR více než 160 kompostáren. V práci zaměřuji na nejvíce využívané technologie kompostování v malých kompostárnách z pohledu jejich vlivu na kvalitu výsledného produktu, včetně návaznosti na jednotlivé ukazatele průběhu kompostování. V práci nejlépe vychází technologie založená na vyšší teplotě rozkladu (až 85°C) v první fázi kompostování. Praktická část je zaměřena na měření iontovýměnné kapacity dle Sandhofa, jako podkladu pro celkové zhodnocení funkčnosti technologie kompostování. Výsledná hodnota ukazuje kvalitu kompostu jednotlivých kompostáren z pohledu pružnosti iontovýměnného komplexu vyrobeného substrátu. Nejlepší výsledek byl dosažen při kombinaci kompostování v boxech a následném dokompostování v pásových hromadách na volné ploše. Hodnota iontovýměnné kapacity u nejlepší technologie dosahovala hodnoty 52,8 mval .100 g půdy při 77,9 % rozložení bioodpadu. Při návrhu funkční malé kompostárny s produkcí cca 2000 t kompostu ročně v České republice je nutné počítat v průměru s ročními náklady na kompostování okolo 1 696 000 Kč.
Vývoj technologie zpracování obtížně využitelných organických odpadů při výrobě bioplynu a vývoj expertního systému na přípravu‚ kontrolu provozu a ověřování efektivnosti bioplynových stanic se zaměřením na výrobu bioplynu z trávy z trvalých travních ploch a kalů ČOV
CZ Biom - České sdružení pro biomasu, o.s., Praha ; Šafařík, Miroslav
Cílem projektu je navrhnout intenzifikaci postupů a technologií umožňujících energetické využití biologicky rozložitelných odpadů, doporučit postupy ke zkvalitnění nakládání s odpady a zajistit kvalitu a množství informací z oblasti ochrany životního prostředí. V roce 2007 byl vypracován přehled o tématice a současné situaci problematiky v Česku a ve světě. Byla provedena první sada pokusů s cukrovarskými řízky a kukuřičnou siláží. Byla vypracována metodika druhé sady pokusů a tyto byly dále dle navržené metodiky založeny. Součástí řešení je vyhotovení expertního systému na bioplyn. V rámci první etapy byl systém blíže definován. Byly specifikovány součásti expertního systému a navržena základní struktura.
Výzkum vlastností a využití digestátu z anaerobních procesů kofermentace zemědělských a dalších‚ zejména obtížně využitelných organických odpadů
Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava ; Stepková, Kateřina ; Eleková, Hana ; Svačinová, Veronika ; Cagalová, Simona ; Skovránek, Lukáš ; Chamrádová, Kateřina ; Michnová, Michaela ; Moravcová, Tereza ; Fiedor, Jiří ; Rusín, Jiří ; Kuča, Roman ; Kaloč, Miroslav ; Obalová, Lucie ; Obroučka, Karel
Projekt je zaměřen na řešení problémů souvisejících s výrobou elektřiny z obnovitelných zdrojů, v daném případě na posuzování a ověřování technologií anaerobní kofermentace zemědělských odpadů s dalšími druhy biologických odpadů z hlediska environmentálních rizik plynoucích z dalšího využití, případně odstranění digestátu (kapalného produktu anaerobní digesce). Jedním z hlavních cílů, stanovených pro tuto oblast výzkumu, je "Dosáhnout lepších užitných vlastností obnovitelných zdrojů energie (OZE) se zvláštním zřetelem k energetickému využití biologicky rozložitelných odpadů…". Konkrétně vymezeným cílem řešeného projektu je návrh postupů anaerobní kofermentace běžných zemědělských odpadů (kejda,…) s dalšími organickými odpady, včetně organických odpadů, jejichž další využití v jiných technologiích nebo jinými postupy se jeví jako problematické, přičemž jako hlavní kritérium se stanoví další využití digestátu, a to buď pro účely hnojení zemědělských pozemků, či pro jiné účely (materiálové případně energetické využití). Zpráva popisuje práce provedené na úkolu v roce 2007.
Vývoj technologie zpracování obtížně využitelných organických odpadů při výrobě bioplynu a vývoj expertního systému na přípravu‚ kontrolu provozu a ověřování efektivnosti bioplynových stanic se zaměřením na výrobu bioplynu z trávy z trvalých travních ploch a kalů ČOV
CZ Biom - České sdružení pro biomasu, o.s., Praha ; Maroušek, Josef
Projekt byl zaměřen na možnosti využití odpadních materiálů, s důrazem na kaly z ČOV a travní biomasy, pro produkci biplynu. Byly zkoumány především možnosti využití travní biomasy. Výsledky experimentální části byly použity pro vyhotovení matematických modelů expertních systémů. Byl vytvořen expertní systém, který pomůže v praxi modelovat a plánovat provoz plynových stanic. Experimentálně bylo ověřeno, že obtížně využitelné materiály, jako jsou kaly a travní biomasa, můžou být využity pro produkci bioplynu, aniž by to znamenalo výrazné narušení procesu. Expertní systém modeluje, jak bude interakce mezi těmito materiály a běžnými substráty probíhat.
Výzkum vlastností a využití digestátu z anaerobních procesů kofermentace zemědělských a dalších‚ zejména obtížně využitelných organických odpadů
Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava ; Spanilá, Věra ; Stepková, Kateřina ; Cagalová, Simona ; Chamrádová, Kateřina ; Michnová, Michaela ; Moravcová, Tereza ; Fiedor, Jiří ; Rusín, Jiří ; Obalová, Lucie ; Kuča, Roman ; Obroučka, Karel
Konkrétně vymezeným cílem řešeného projektu je návrh postupů anaerobní kofermentace běžných zemědělských odpadů s dalšími organickými odpady, včetně organických odpadů, jejichž další využití v jiných technologiích nebo jinými postupy se jeví jako problematické, přičemž jako hlavní kritérium se stanoví další využití digestátu, a to buď pro účely hnojení zemědělských pozemků, či pro jiné účely (materiálové případně energetické využití). Projekt pokračoval ve čtyřech etapách, ve kterých se zabýval: vypracováním literární rešerše, provedením laboratorních prací a stanovením analytických ukazatelů pro vybrané skupiny prvků a CHSK, sestavením databáze obtížně využitelných organických hmot, studiem důsledků procesu fermentace a kofermentace bio-látek různého původu (za různých procesních podmínek) na kvalitu a vlastnosti digestátu na laboratorních fermentorech, studiem důsledků procesu na vznikající digestát na poloprovozním fermentoru, posouzením dalších možností materiálového využití digestátu a možnostmi energetického využití digestátu.
Výzkum vlastností a využití digestátu z anaerobních procesů kofermentace zemědělských a dalších‚ zejména obtížně využitelných organických odpadů
Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava ; Spanilá, Věra ; Stepková, Kateřina ; Cagalová, Simona ; Chamrádová, Kateřina ; Michnová, Michaela ; Moravcová, Tereza ; Fiedor, Jiří ; Rusín, Jiří ; Obalová, Lucie ; Kuča, Roman ; Obroučka, Karel
Konkrétně vymezeným cílem řešeného projektu je návrh postupů anaerobní kofermentace běžných zemědělských odpadů s dalšími organickými odpady, včetně organických odpadů, jejichž další využití v jiných technologiích nebo jinými postupy se jeví jako problematické, přičemž jako hlavní kritérium se stanoví další využití digestátu, a to buď pro účely hnojení zemědělských pozemků, či pro jiné účely (materiálové případně energetické využití). Na základě provedených analýz vstupních surovin, vstupních směsí a modelových zkoušek kofermentace za zvolených podmínek s následným zhodnocením množství a kvality bioplynu a složení digestátu, bylo možno posoudit vhodnost jednotlivých organických materiálů (odpadů) pro proces kofermentace a navrhnout technologický postup kofermentace dané vstupní suroviny. Byly provedeny experimenty ověřující možnost alternativního využití digestátu pro energetické využití s možností následného využití tuhých zbytků.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.